Anglické gramatické časy #41: Předminulý čas prostý vs. předminulý čas průběhový

All right, my dear students. Už víte, jak se tvoří a používají předpřítomný čas prostý a předpřítomný čas průběhový. Možná vám ale pár věcí ohledně jejich správného použití v praxi ještě vrtá hlavou, přišel tedy čas si tyto anglické gramatické časy porovnat a ukázat si, jaký je mezi nimi rozdíl. Jak poznáte, kdy použít present perfect simple a kdy present perfect continuous? Pojďme se do toho dát. 🙂

Potřebujete-li si zopakovat, jak se oba gramatické časy tvoří a používají předtím, než si pustíte toto video, jen do toho:

• Jak se tvoří předminulý čas prostý?
• Jak se používá předminulý čas prostý?
• Jak se tvoří předminulý čas průběhový?
• Jak se používá předminulý čas průběhový?

Předminulý čas prostý nebo předminulý čas průběhový?

Výsledek nebo průběh?

Předminulý čas prostý a předminulý čas průběhový jsou oba předminulé časy. To znamená, že mají jednu věc společnou: popisují nějaký děj před jiným dějem v minulosti. Zaměnitelné ale tyto časy nejsou, je mezi nimi významový rozdíl. Kde se tedy významově rozcházejí?

Předminulý čas prostý vyjadřuje děj, který se stal před jiným dějem v minulosti a už je ukončený. Dáváme důraz na výsledek děje. Něco se stalo před jiným dějem v minulosti.

Předminulý čas průběhový naproti tomu vyjadřuje děj, který započal před jiným dějem v minulosti a nějakou dobu už probíhal. Dáváme důraz na trvání a průběh děje. Něco se dělo, probíhalo před jiným dějem v minulosti.

Porovnejte tyto věty:

When I got home, she had washed all the dishes. (Když jsem přišel domů, ona už umyla všechno nádobí. = Nádobí už bylo umyté, když jsem přišel. Dáváme důraz na výsledek děje, děj je ukončený. Co se stalo před tím, než jsem přišel domů?)

When I got home, she had been washing all the dishes. (Když jsem přišel domů, ona umývala všechno nádobí. = Už nějakou dobu to nádobí umývala, než jsem přišel, a když jsem přišel, pořád ještě ho umývala. Dáváme důraz na trvání děje, děj ještě není ukončený. Co započalo před tím, než jsem přišel domů, a stále se dělo, když jsem dorazil?)

Tom was disappointed in himself because he had made a few stupid mistakes in the test. (Tom byl sám sebou zklamaný, protože v testu udělal pár hloupých chyb. = Test už je dopsaný, předminulý děj je tedy ukončený. Dáváme důraz na výsledek děje.)

Tom was disappointed in himself because he had been making stupid mistakes all week. (Tom byl sám sebou zklamaný, protože celý týden dělal hloupé chyby. = Dáváme důraz na to, co se dělo, probíhalo celý týden, a coToma tak zklamalo. Zdůrazňujeme průběh předminulého děje.)

Následek ukončeného minulého děje

To, co jsme si řekli před chvílí o ukončenosti předminulého děje, má ale jednu výjimku. Pokud totiž mluvíme o následku nějakého v minulosti ukončeného děje, nepoužijeme předminulý čas prostý. Vy totiž víte, že když mluvíme o ději, který skončil, ale my poté stále cítili či vnímali jeho výsledek či vliv, použijeme předminulý čas průběhový, i když už se jedná o ukončený děj:

The road was wet. Had it rained? Had it been raining? (Na silnici bylo mokro. Ono pršelo? = V té chvíli už sice nepršelo = ukončený děj, ale po dešti zůstala mokrá silnice = následek ukončeného děje.)

Why was he so out of breath? Had he run? Had he been running? (Proč byl tak zadýchaný? On si byl zaběhat? = V té chvíli už neběhal – ukončený děj, ale pořád byl zadýchaný – následek ukončeného děje.)

Pozor na stavová slovesa

A pozor ještě na jednu zásadní věc, na kterou se často zapomíná. Stavová slovesa se v průběhových časech obvykle nepoužívají, protože popisují stavy jako postoje, prožitky, vlastnosti, vztahy k něčemu, emoce a podobně. Stavy a vlastnosti nemohou probíhat, když se nad tím zamyslíme: jednoduše prostě jsou anebo nejsou. (Více o stavových slovesech zde.). I kdyby nás to tedy v případě stavových sloves mohlo svádět k použití předminulého času průběhového, správně bude v těchto případech předminulý čas prostý:

We’d known each other for about three years before we became best friends. (Znali jsme se asi tři roky před tím, než jsme se stali nejlepšími přáteli.)

By the time I decided to sell the house, I’d owned it for ten years. (Když jsem se rozhodl dům prodat, vlastnil jsem ho už deset let.)

Up until that moment, she’d never believed in fate. (Až do té chvíle na osud nikdy nevěřila.)

I didn’t know you’d always liked horses. (Nevěděl jsem, že jsi vždycky měl rád koně.)

Before I got into yoga, I’d never understood what was so great about it. (Než jsem začal s jógou, nikdy jsem nechápal, co je na ní tak skvělého.)

Už víte, kdy použít předminulý čas prostý a kdy předminulý čas průběhový? Doufám že ano. Nebo máte otázku? Ptejte se v komentářích, ráda odpovím! 🙂

P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete tak učinit zde. Moc mi tím pomůžete a umožníte mi i nadále pro vás vytvářet obsah zdarma. I’m so incredibly grateful for you, you’re the best! 🙂