Anglické gramatické časy #34: předpřítomný čas prostý versus předpřítomný čas průběhový

All right, my dear students. Už víte, jak se tvoří a používají předpřítomný čas prostý a předpřítomný čas průběhový. Možná vám ale pár věcí ohledně jejich správného použití v praxi ještě vrtá hlavou, přišel tedy čas si tyto anglické gramatické časy porovnat a ukázat si, jaký je mezi nimi rozdíl. Jak poznáte, kdy použít present perfect simple a kdy present perfect continuous? Pojďme se do toho dát. 🙂

Potřebujete-li si zopakovat, jak se oba gramatické časy tvoří a používají předtím, než si pustíte toto video, jen do toho:

Předpřítomný čas prostý nebo předpřítomný čas průběhový?

Zdůrazňuji trvání děje?

Jsou situace, kdy můžeme použít jak předpřítomný čas prostý, tak předpřítomný čas průběhový, aniž bychom nijak změnili význam věty. V takových sděleních jde spíše o to, zda chceme dát důraz na to, jak dlouho děj probíhá, nebo chceme spíše konstatovat. Nejčastěji se s tímto setkáte u sloves jako live a work. Porovnejte tyto věty:

We’ve lived in London for five years. (V Londýně žijeme pět let.)

We’ve been living in London for five years. (V Londýně žijeme už pět let.)

My mum has worked as a nurse since 1999. (Moje máma pracuje od roku 1999 jako zdravotní sestra.)

My mum has been working as a nurse since 1999. (Moje máma pracuje jako zdravotní sestra od roku 1999.)

Ukončený versus ještě neukončený děj?

Ve spoustě dalších případů už ale mezi předpřítomným časem prostým a předpřítomným časem průběhovým významový rozdíl je. Oba gramatické časy popisují děje, které započaly před přítomným okamžikem, to mají společné. Kde se ale významově rozcházejí?

Předpřítomný čas prostý většinou vyjadřuje děj, který už je ukončený. Dáváme důraz na výsledek děje.

Předpřítomný čas průběhový naproti tomu spíše vyjadřuje neukončený děj, tedy ten, který stále ještě probíhá. Dáváme důraz na trvání a průběh děje.

Porovnejte tyto věty:

I’ve painted this room. (Tenhle pokoj už mám vymalovaný. Tenhle pokoj jsem vymaloval. = Svůj úkol už jsem dokončil. Není důležité kdy. Říkám, že už mám hotovo.)

I’ve been painting this room. (Maluji tenhle pokoj. Vymalovávám tenhle pokoj. = Svůj úkol vymalovat ten pokoj jsem ještě nedokončil, stále na tom pracuji.)

Eric has done his homework. (Eric si udělal domácí úkoly. = Eric už má domácí úkoly dodělané. Není důležité kdy. Říkám, že už má hotovo.)

Eric has been doing his homework. (Eric si dělá domácí úkoly. = Eric ještě úkoly nedokončil, stále na nich pracuje.)

To, co jsme si řekli v předchozím bodě o (ne)ukončenosti dějů, ale neplatí na 100%. Vy totiž víte, že když mluvíme o ději, který skončil nedávno nebo právě skončil a stále pociťujeme či vnímáme jeho výsledek či vliv, použijeme předpřítomný čas průběhový, i když už se jedná o ukončený děj:

Have you cried? Have you been crying? Your eyes are red. (Ty jsi plakal? Máš červené oči. = Ten člověk už sice nepláče, ale stále na něm vidíme, že plakal.)

I’m exhausted! I’ve worked all day. I’ve been working all day. (Jsem vyčerpaný! Pracoval jsem celý den. = Sice už nepracuji, ale stále cítím následky přepracování.)

Why are you so sweaty? Have you worked out again? Have you been working out again? (Proč jsi tak zpocený? To jsi zase cvičil? = Ten člověk už sice necvičí, ale stále je zpocený.)

Pozor na stavová slovesa

Tohle zaznělo už v předchozím videu, ale raději to ještě zopakuji: Stavová slovesa se v průběhových časech obvykle nepoužívají, protože popisují stavy jako postoje, prožitky, vlastnosti, vztahy k něčemu, emoce a podobně. Stavy a vlastnosti nemohou probíhat, když se nad tím zamyslíme: jednoduše prostě jsou anebo nejsou. (Více o stavových slovesech zde.). I kdyby nás to tedy v případě stavových sloves mohlo svádět k použití předpřítomného času průběhového, správně bude v těchto případech předpřítomný čas prostý:

How long have you known Susan? (Jak dlouho už Susan znáš?)

I’ve owned this house for ten years. (Tenhle dům už vlastním deset let.)

We’ve been here since yesterday. (Jsme tu už od včerejška.)

She’s always adored horses. (Vždycky zbožňovala koně.)

He’s had this job for thirty years. (Tuhle práci má už třicet let.)

They’ve owed me money for years. (Už celé roky mi (oni) dluží peníze.)

Už víte, kdy použít předpřítomný čas prostý a kdy předpřítomný čas průběhový? Doufám že ano. Nebo máte otázku? Ptejte se v komentářích. 

P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete tak učinit zde. I’m so incredibly grateful for you, you’re the best! 🙂

Markét
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. Bez znalosti angličtiny si už nedovedu svůj život představit. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)

Proč se s angličtinou trápit, když to jde jinak? Pojďte se ji učit se mnou.

Efektivně a zábavně! :) 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.