Rok se s rokem sešel a nastal tedy čas bilancovat. Jak jsem na tom s francouzštinou po roce učení, kdy jsem se do téhle jazykové výzvy pustila jako typický věčný začátečník? Jak moc jsem se posunula? Považuji se pořád za věčného začátečníka? Na jakou úroveň jsem se po roce dostala? Jak se změnil můj způsob učení oproti začátku a jak vypadá můj běžný den dnes?...
Určitě se vám to už také stalo. Někdo vám něco říká anglicky, vy ale rozumíte sotva půl věty a najednou je tam slovíčko, které neznáte. Zarazíte se a začnete usilovně přemýšlet, co by to mohlo znamenat, zatímco vám uniká všechno ostatní. Když ten člověk domluví, nastane ticho, protože vy absolutně netušíte, co to vlastně povídal. V hlavě jste...
Možná čekáte, že poté, co se pustíte do studia angličtiny, začnete rozumět mluvenému slovu tak nějak automaticky. Tady vás ale bohužel budu muset zklamat. Tenhle mýtus jsme společně rozprášili v předchozích videích o poslechu angličtiny, a já doufám, že už jste se pustili do tréninku ucha naplno. Co ale vlastně můžete očekávat, když se pustíte do procvičování poslechu, a jak bude vypadat...
Už víte, že musíte začít aktivně poslouchat a trénovat ucho každý den alespoň pár minut, abyste se v poslechu zlepšili. Ale jak si vybrat ten správný materiál k poslechu a kde hledat? Co vám nejlépe pomůže a co naopak nebude mít moc velký užitek? Co poslouchat, abyste na poslech konečně vyzráli? O tom si povíme v dnešním článku a videu, kde vás čeká spousta...
Porozumění mluvené angličtině alias obávaný poslech patří mezi největší úskalí, se kterým se studenti mohou na své cestě za ovládnutím angličtiny setkat. Není proto divu, že nejvíc dotazů dostávám právě na toto téma. Ptáte se mě: Jak se zlepšit v poslechu? Jak to udělat, abych byl schopný rozumět, když na mě někdo promluví anglicky? Proč pořád nerozumím, i když se učím...
…aneb jak skutečně dodržet svá novoroční předsevzetí. 🙂 Znáte to, každý rok je to stejné. Je prvního ledna a vy jste plní motivace, naděje a odhodlání. Tentokrát to vyjde, tentokrát to dáte. Tenhle rok se konečně naučíte anglicky. Jenže pak, o pět dní / dva týdny / měsíc / čtvrt roku později… nic. Už jste zase zapadli do své...
Říkám tomu samomluva. Je to jeden z nejlepších „nástrojů“ na vaší cestě k ovládnutí cizího jazyka. Nepotřebujete k tomu nic speciálního ani drahého, jen sami sebe. Vezme vám tak maximálně pár minut (užitečně) stráveného času a dá vám mnohem víc, než do toho investujete. Tahle vychytávka může být tím jediným, co vám chybí k tomu, abyste se naučili anglicky mluvit.
Vyskakují vám slovíčka z hlavy? Nemůžete si je vybavit, když je zrovna potřebujete? Nebo máte malou slovní zásobu a chcete ji rozšířit? Prozradím vám, jak se učím slovíčka já. Stačí pár minut denně, během kterých si hrajete a ani nevnímáte, že se učíte, a do měsíce se jich naučíte mnohonásobně víc než doposud.
Je čas rozprášit další mýtus, kterému většina lidí věří. Už vám někdy někdo tvrdil: „Na to jsem moc starý(á). Už na to nemám věk. Vám mladým to jde samo, vám se to mluví. Ale co já, v mém věku?“ Vsadím se že ano. Možná jste to dokonce říkali i vy sami. A já vám teď řeknu, co si o tom...
Když se učíte cizí jazyk roky a stále nevidíte výsledky, snadno dojdete k názoru, že na to prostě nemáte talent. Já si to taky myslela. Byla jsem přesvědčená, že na světě existují lidé, kteří se učí cizí jazyky snadno a přirozeně a že já mezi ně nepatřím. Dnes už si to ale nemyslím. Chcete vědět proč a na čem doopravdy záleží?...
