Anglické gramatické časy #44: Budoucí čas prostý versus předbudoucí čas prostý

It’s grammar time, my dear students! V minulých dvou videích naší série o anglických gramatických časech jste se seznámili s předbudoucím časem prostým. Možná vám ale není jasné, jak se tento gramatický čas liší od obyčejného budoucího času prostého, který se tvoří pomocí modálního slovesa will. Není divu, tyto dva gramatické časy se do češtiny mnohdy překládají velice podobně nebo dokonce stejně. Jak tedy poznat, kdy použít budoucí čas a kdy předbudoucí? Pojďme si future simple a future perfect simple porovnat a ukázat si, jak se liší. Have fun learning English grammar! 🙂

Potřebujete-li si zopakovat, jak se oba gramatické časy tvoří a používají předtím, než si pustíte toto video, tady je máte:

• Jak se tvoří budoucí čas prostý?
• Jak se používá budoucí čas prostý?
• Jak se tvoří předbudoucí čas prostý?
• Jak se používá předbudoucí čas prostý?

Budoucí čas prostý nebo předbudoucí čas prostý?

Udělám to nebo už budu mít hotovo?

Abychom pochopili rozdíl mezi budoucím časem prostým a předbudoucím časem prostým, pojďme si porovnat tyto dvě věty:

I will finish the report by Thursday. (budoucí čas prostý)

I will have finished the report by Thursday. (předbudoucí čas prostý)

Všimněte si, že je do češtiny překládáme stejně nebo bychom je přeložili velice podobně: Do čtvrtka tu zprávu dokončím. Přesto však tyto dvě věty neznamenají to stejné, je mezi nimi rozdíl. Pojďme se na to podívat podrobněji:

I will finish the report by Thursday.

– Pokud použijeme budoucí čas prostý, mluvíme o svém plánu nebo záměru. Nejpozději do čtvrtka tedy mám v úmyslu, chci, plánuji tu zprávu dokončit. Důraz tu tedy dávám na tu akci samotnou, tedy dopsání zprávy, a svůj záměr tu akci dokončit do určité doby v budoucnosti.

– Například je pondělí a já tu zprávu chci do tří dnů dopsat. V takovém případě si řeknu: Do čtvrtka tu zprávu dokončím. a použiji budoucí čas prostý.

I will have finished the report by Thursday.

– Pokud použijeme předbudoucí čas, už ale říkáme něco jiného. Pomůže nám tu doslovnější překlad: Do čtvrtka už tu zprávu budu mít dokončenou. Říkám tedy, že ve čtvrtek už budu mít hotovo a budu moci říct: I have finished the report. (Tu zprávu už jsem dokončil.) Důraz tu tedy dávám na konkrétní dobu v budoucnu, kdy už bude akce dokončená.

– Například je pondělí a já vím, že nejpozději do čtvrtka musím šéfovi tu zprávu odevzdat. Vím ale také, že čtvrtky mívám velice chaotické, takže si naplánuji, že tu zprávu musím nejpozději do středy dokončit. Ve čtvrtek tedy očekávám, že zpráva už bude napsaná.

Zapamatujte si tedy, že budoucí čas prostý použijeme, když mluvíme o svých záměrech a plánech do budoucna či říkáme, že se něco někdy v budoucnu stane. Předbudoucí čas prostý ale nezajímá, kdy se co v budoucnu stane – pouze vyjadřuje, co bude do nějaké konkrétní doby v budoucnu už dokončené. Tedy ještě jednodušeji: Budoucí čas vyjadřuje, co se stane v budoucnu, předbudoucí čas co už bude v budoucnu dokončené či hotové.

Pojďme si dát více příkladů:

I will send the package by tomorrow morning. (Do zítřejšího rána ten balíček pošlu.)

– Říkám, že nejpozději zítra ráno mám v úmyslu ten balíček poslat. Vyjadřuji, co udělám.

I will have sent the package by tomorrow morning. (Do zítřejšího rána už ten balíček odešlu.)

– Říkám, že zítra ráno už ten balíček bude odeslaný. Není důležité, kdy konkrétně ho pošlu, ale že už to do zítra ráno bude hotové.

She will finish the course next month. (Ona ten kurz příští měsíc dodělá.)

– Říkám, co se příští měsíc stane či co má ona příští měsíc v plánu.

She will have finished the course by next month. (Ona už bude mít ten kurz příští měsíc dodělaný.)

– Říkám, že příští měsíc už bude mít ona certifikát o dokončeném kurzu. Není důležité, kdy přesně ho dodělá, ale že už bude mít konkrétní dobu v budoucnu dostudováno.

We’ll return before midnight. (Vrátíme se před půlnocí.)

– Říkám, co se stane před půlnocí nebo co máme v úmyslu.

We’ll have returned before midnight. (Před půlnocí už budeme zpět.)

– Říkám, že tou dobou už budeme zpět. Není důležité, kdy přesně se vrátíme, ale že před půlnocí už budeme na místě.

Už víte, kdy použít obyčejný budoucí čas prostý a kdy předbudoucí čas prostý? Doufám že ano. Nebo máte otázku? Ptejte se v komentářích, ráda odpovím, poradím! 🙂

P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete tak učinit zde. Moc mi tím pomůžete a umožníte mi i nadále pro vás vytvářet obsah zdarma. I’m so incredibly grateful for you, you’re the best of the best! 🙂