Umíte už bez váhání utvořit větu či otázku v budoucím čase prostém? Pokud ne, mrkněte sem. Pokud ano, pojďme si ukázat, jak se tento gramatický čas používá a jaké budoucí děje vyjadřuje. Nepoužijete ho totiž pokaždé, když mluvíte o budoucnosti, je jen jedním z několika způsobů, jak v angličtině mluvit o budoucích dějích. Pojďme na to. 🙂
Z úvodních videí víte, že všechny prosté časy vyjadřují podobný děj: „prosté“ děje, u kterých nedáváme důraz na jejich délku trvání. Budoucí čas prostý je v tomhle ohledu stejný, jen s tím rozdílem, že mluvíme o budoucím ději. Tak jednoduché to ale bohužel není, protože budoucí čas prostý má hned několik různých použití. Pojďme si dát konkrétní příklady.
Budoucí čas prostý použijete, když vyjadřujete:
Nejčasteji budoucí čas prostý použijete, když učiníte náhle nějaké rozhodnutí. Jedná se o něco, co předem neplánujete, prostě reagujete na situaci.
It’s hot here. I‘ll open the window. (Je tu horko. Otevřu okno.)
The bag must be heavy. We‘ll help you. (Ta taška musí být těžká. Pomůžeme ti.)
I didn’t know she’s ill. I‘ll visit her tomorrow. (Nevěděl jsem, že je nemocná. Zítra ji navštívím.)
Which book do you want? We‘ll take the green one. (Kterou knihu chcete? Vezmeme si tu zelenou.)
Když si objednáváme jídlo, kávu nebo pití, použijeme v angličtině budoucí čas prostý. „I’ll have…“ je varianta našeho českého „dám si…“.
I‘ll have a cup of coffee and she’ll have tea. (Já si dám šálek kávy a ona si dá čaj.)
What can I get you? We‘ll have beer. (Co vám mohu přinést? Dáme si pivo.)
Is there anything else I can get you? Oh, I‘ll have one more glass of wine. (Můžu vám přinést ještě něco? Dám si ještě jednu sklenku vína.)
Budoucí čas prostý také použijeme, když vyjadřujeme, co si myslíme, že se stane, ale nemáme pro to žádný důkaz. Je to prostě jen nějaké naše osobní přesvědčení, předpověď do budoucna.
She thinks it‘ll snow tomorrow. (Ona si myslí, že bude zítra sněžit.)
I’m sure he won’t get that job. (Jsem si jistý, že on tu práci nedostane.)
They‘ll probably know her name. (Oni budou nejspíš znát její jméno.)
We know you‘ll find it. Just keep looking. (Víme, že to najdeš. Jen hledej dál.)
Budoucí čas prostý také použijeme pro sliby, prosby, varování či výhružky.
I promise I‘ll tell you everything this time! (Slibuju, že ti tentokrát řeknu všechno!) – slib
If you ever touch her again, he‘ll kill you. (Jestli se jí ještě někdy dotkneš, on tě zabije.) – výhružka
Will you pick it up please? (Sebereš to prosím?) – prosba
You‘ll fall, slow down! (Spadneš, zpomal!) – varování
A nakonec se s budoucím časem prostým setkáme také v podmínkových větách, konkrétně u prvního kondicionálu. Tenhle typ podmínkové věty vyjadřuje, co kdo udělá, jestli se stane X. Ta část věty následující po „jestli / if“ je vždy v přítomném čase, kdežto ta druhá část, ve které říkáme, co kdo udělá, je v budoucím čase prostém.
Vše o podmínkových větách se dozvíte v tomto článku.
If it rains, we won’t go anywhere. (Jestli bude pršet, nikam nepojedeme.)
If you tell her, we‘ll never forgive you. (Jestli jí to řekneš, nikdy ti neodpustíme.)
Will you come over if you have enough time on Friday? (Stavíš se, jestli budeš mít v pátek dost času?)
If there are too many people at the café, we‘ll go somewhere else. (Jestli bude v té kavárně moc lidí, půjdeme někam jinam.)
Takto se tedy používá budoucí čas prostý. Máte otázky? Ptejte se v komentářích. 🙂
P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete!
Proč se s angličtinou trápit, když to jde jinak? Pojďte se ji učit se mnou.
Efektivně a zábavně! :)