Plete se #13: want vs. won’t

Dvojice slovíček want a won’t patří mezi takovou hitparádu slov, které se v angličtině velmi často pletou, a to nejen studentům začátečníkům. Není divu. Píší se skoro stejně, vyslovují se skoro stejně a ve větě si je můžete snadno splést. Významem i gramatikou se ale velmi liší. Pojďme se je naučit používat správně. Enjoy!

Jak se liší want a won’t?

Slovíčka want a won’t se v první řadě liší výslovností (viz video) i tím, jak se píší. Jejich význam i způsob použití jsou také velmi odlišné.

Sloveso want je plnovýznamové pravidelné sloveso (to znamená, že nese význam, stejně jako třeba slovesa eat – jíst, sleep – spát, think – myslet…). Znamená chtít.

I want to help you. (Chci ti pomoci.)

She doesn’t want to go there. (Ona tam nechce jít.)

They want me to call him. (Oni chtějí, abych mu zavolal.)

We wanted to sleep but we couldn’t. (Chtěli jsme spát, ale nemohli jsme.)

Sloveso won’t je naproti tomu modálním slovesem a pomocným slovesem v jednom. Není to plnovýznamové sloveso jako want. Co to znamená?

Modální slovesa jsou slovesa jako can, should, could, will, would a další. Je to skupina sloves, která modifikují plnovýznamová slovesa, přidávají k nim nějaký význam navíc (například: I can go. – Já můžu jít., She should do it. – Ona by to měla udělat., We will eat. – My budeme jíst.) Tvar won’t je záporným zkráceným tvarem od modálního slovesa will: will not = won’t.

A pomocné sloveso je sloveso, které samo o sobě nenese žádný význam, jen tvoří určitý gramatický čas nebo otázku či zápor v daném gramatickém čase. Tvar will not neboli zkráceně won’t tedy tvoří zápor u budoucího času prostého. Více o tvoření budoucího času prostého se dozvíte zde a více o použití tohoto času se dozvíte zde.

Abychom si to tedy shrnuli, modální sloveso won’t vytváří zápor u budoucího času prostého.

I won’t do it. (Neudělám to.)

She won’t go with us. (Ona s námi nepůjde.)

They won’t call you. (Oni ti nezavolají.)

He definitely won’t read the book. (On tu knihu rozhodně nebude číst.)

Sloveso want má tedy význam samo o sobě, kdežto won’t nikoli.

Jak poznat, které je které?

Podívejte se na tyto dvě věty. Jaký mezi nimi cítíte rozdíl?

I want to go. / I won’t go.

První rozdíl je ve významu:

I want to go. (Chci jít.)

I won’t go. (Nepůjdu.)

Druhý rozdíl je gramatický.

I want to go. (Chci jít.)

V první větě máme plnovýznamové sloveso want. Můžete ho použít v záporu, otázce, různých gramatických časech. Pokud po něm následuje další sloveso, pojí je mosteček to. Například:

We wanted to watch a film. (Chtěli jsme se dívat na film.)

I don’t want to tell you. (Nechci ti to říct.)

V druhé větě máme modální a pomocné sloveso won’t, které se řídí jinými pravidly než plnovýznamová slovesa. Po modálních a pomocných slovesech nikdy nenásleduje mosteček to, jen sloveso v základním tvaru. Například:

We won’t watch a film. (Nebudeme se dívat na film.)

I won’t tell you. (Neřeknu ti to.)

Jak tedy want a won’t rozlišit v mluvené řeči? Jedním způsobem je kontext. Plyne z kontextu, že mluvčí chce něco udělat (want) nebo že něco neudělá (won’t)?. Druhým způsobem je všimnout si, zda mluvčí použil mosteček to (want) nebo ne (won’t).

A když vy sami chcete want nebo won’t ve větě použít, nezapomeňte mosteček to použít správně, jinak byste mohli říct úplný opak toho, co jste zamýšleli. Porovnejte:

I want to help you. (Chci ti pomoci.)

I won’t help you. (Nepomůžu ti.)

Je už rozdíl mezi „want“ a „won’t“ jasnější? Doufám že ano. Pokud máte dotazy, pište je do komentářů. 🙂

P.S. Všechny fráze a matoucí slova z video sérií Mluvená angličtina, Plete se, Frázová slovesa, False friends a Anglické předpony se můžete učit a opakovat si v tomto kurzu na Memrise. Doporučuju to udělat, protože tak si je zábavnou formou upevníte do dlouhodobé paměti. 🙂 (Nevíte, co je Memrise? Více info zde.)