Anglické slovíčko „that“ zastává mnoho různých důležitých rolí a má také hned několik různých významů. Určitě jste si všimli, že v některých svých významech, tohle slůvko rodilí mluvčím velice rádi vynechávají, a někdy naopak je pro smysl sdělení nezbytné. Jak se v tom tedy vyznat? Kdy lze „that“ vynechat a kdy ho vynechat nelze? 🙂
Začněme s tím nejzjevnějším: pokud je slovíčko „that“ v roli ukazovacího zájmena a znamená „tamten, tamta, tamto, to“, pak ho vynechat nelze. Kdybychom to udělali, věta tak ztratí svůj původní význam.
That book is mine. (Ta / tamta kniha je moje.)
You can’t say things like that. (Takovéhle věci nemůžeš říkat.)
I’m useless. That isn’t true! (Jsem k ničemu. To není pravda!)
Pokud je „that“ v roli spojky „že“, pak je to o něco složitější. V každodenní, mluvené, neformální angličtině se „that“ jakožto spojka „že“ často vynechává a význam věty se tím nijak nezmění. Můžete ji použít, ale nemusíte. Doporučuji se postupně si na to zvykat, protože rodilí mluvčí „that“ v běžném hovoru s největší pravděpodobností vynechají. I vaše angličtina bude znít přirozeněji, pokud se „that“ naučíte vynechat (samozřejmě ale jen tam, kde vynechat lze). Ve formální angličtině se „that“ jakožto spojka „že“ vynechává méně často.
I’m not surprised (that) you were angry. (Nedivím se, že jsi byl naštvaný.)
Are you sure (that) this is the place? (Jsi si jistý, že tohle je to místo?)
I can’t believe (that) it’s Monday again. (Nemůžu uvěřit, že už je zase pondělí.)
He told me (that) he’d lied to me. (Řekl mi, že mi lhal.)
We think (that) you shouldn’t leave your job. (Myslíme si, že bys ze své práce neměl odejít.)
I know (that) she doesn’t work there anymore. (Vím, že ona už tam nepracuje.)
Co když spojka „že“ následuje po podstatném jméně? I tady platí, že „that“ lze vynechat, ale mnohdy je lepší ho ve větě ponechat, zvláště po slově „fact“:
We can’t ignore the fact that he didn’t show up on time again. (Nemůžeme ignorovat fakt, že se opět neukázal včas.)
There’s a possibility (that) the schedule may change. (Je tu pravděpodobnost, že se rozvrh / harmonogram může změnit.)
Ve větách typu „někdo je tak unavený / bohatý / zaneprázdněný / zmatený…, že…“ se spojka „that“ nevynechává:
I was so tired that I fell asleep on the train yesterday. (Včera jsem byl tak unavený, že jsem usnul ve vlaku.)
We were so confused that we had to ask him to repeat everything he had said. (Byli jsme tak zmatení, že jsme ho museli požádat, aby zopakoval všechno, co řekl.)
Look at Benji. He’s so sleepy that he can’t keep his eyes open. (Podívej na Benjiho. Je tak ospalý, že nedokáže udržet oči otevřené.)
A nakonec nám zbývá se mrknout na „that“ v roli vztažného zájmena „který“. Pokud „that“ rozvíjí podmět, pak nelze vynechat, protože tím by se věta rozpadla.
The man that helped us was very kind. (Muž, který nám pomohl, byl velice laskavý.)
The family that lives upstairs is so loud. (Rodina, která žije nad námi, je tak hlučná.)
The woman that is sitting over there is their aunt. (Ta žena, která sedí tamhle, je jejich teta.)
The book that has a yellow cover is mine. (Ta kniha, která má žlutou obálku, je moje.)
„That“ v těchto případech mohou nahradit také vztažná zájmena „who“ (pro životné) a „which“ (pro neživotné).
The man who helped us was very kind. (Muž, který nám pomohl, byl velice laskavý.)
The family which lives upstairs is so loud. (Rodina, která žije nad námi, je tak hlučná.)
The woman who is sitting over there is their aunt. (Ta žena, která sedí tamhle, je jejich teta.)
The book which has a yellow cover is mine. (Ta kniha, která má žlutou obálku, je moje.)
Pokud však „that“ nerozvíjí podmět, ale předmět, pak ho můžete vynechat. I zde můžete „that“ nahradit vztažnými zájmeny „which“ nebo „who“ nebo je úplně vynechat.
I don’t like the books (that / which) she reads. (Nelíbí se mi knihy, které ona čte.)
Do you know the woman (who / that) he’s talking to? (Znáš tu ženu, se kterou on mluví?)
They didn’t have the shirt (that / which) I wanted in my size. (Košili, kterou jsem chtěl, neměli v mé velikosti.)
Is she the artist (who / that) you admire so much? (Je ona ta umělkyně, kterou tolik obdivuješ?)
„That“ jakožto vztažné zájmeno může také znamenat „co, kdo“. Nejčastěji se používá po slovech jako „all, anything, something, everything, nothing“. I ve většině těchto vět lze „that“ vynechat:
They said something (that) I can’t forget. (Řekli něco, co nemůžu zapomenout.)
Nothing (that) we tried helped. (Nic z toho, co jsme vyzkoušeli, nepomohlo.)
Is that all (that) you bought? (Tohle je vše, co jsi koupil?)
Is there anything (that) you want to tell me? (Je tu něco, co mi chceš říct?)
Shrnuto a podtrženo, pokud to ještě nemáte v uchu nebo se vám nechce složitě přemýšlet nad každým „that“, které se namane, pak je vždy bezpečnější „that“ ve větě ponechat. Tím nikdy nic nepokazíte, i když vaše angličtina nebude znít tak přirozeně, jak by mohla. Zkuste se na vynechávání a nevynechávání „that“ zaměřit a všímejte si, kdy tohle slůvko rodilí mluvčí použijí a kdy ne a napodobujte je. Časem se vám to dostane pod kůži a stane se to vaší druhou přirozeností. Good luck!
Už to dává větší smysl? Doufám že ano! Máte otázky? Pište mi je do komentářů. 🙂
P.S. Všechny fráze a matoucí slova z video sérií Mluvená angličtina, Plete se, Frázová slovesa, False friends, Anglické předpony, Anglicky s hudbou a Anglické předložky se můžete učit a opakovat si v tomto kurzu na Memrise. Doporučuju to udělat, protože tak si je zábavnou formou upevníte do dlouhodobé paměti. 🙂 (Nevíte, co je Memrise? Více info zde.)
P.P.S. Pomáhají vám videa a chtěli byste mě podpořit? Můžete. I’m very grateful to you, thank you! 🙂
Proč se s angličtinou trápit, když to jde jinak? Pojďte se ji učit se mnou.
Efektivně a zábavně! :)