Tenhle rok se konečně naučím anglicky!

…aneb jak skutečně dodržet svá novoroční předsevzetí. 🙂 Znáte to, každý rok je to stejné. Je prvního ledna a vy jste plní motivace, naděje a odhodlání. Tentokrát to vyjde, tentokrát to dáte. Tenhle rok se konečně naučíte anglicky. Jenže pak, o pět dní / dva týdny / měsíc / čtvrt roku později… nic. Už jste zase zapadli do své obvyklé rutiny, na angličtinu není čas ani chuť a vy jste se vrátili ke svému statusu věčného začátečníka. Jak to změnit? 🙂

1. Celé je to o motivaci

Vždy je o mnoho důležitější, PROČ něco děláme, než JAK to děláme. A učení se cizího jazyka není žádnou výjimkou. Ta správná motivace vás dokáže přenést i přes ty nejhorší zádrhele, přes období, kdy o sobě pochybujete nebo si zoufáte. Je to pohon, který vás udrží v pohybu navzdory všemu.

Bohužel se však velmi často setkávám s tím, že se lidé pouští do angličtiny, protože mají pocit, že se to od nich tak nějak automaticky vyžaduje (v práci, ve společnosti, na cestách…). Jenže to není zrovna silná motivace, že?

Nejlepší motivací je silná vnitřní motivace, tedy ta, která přichází od vás samotných a souvisí s něčím, na co se můžete těšit, z čeho jste nadšení a co vás naplňuje energií na sobě zapracovat. (Pro mě to byl poslední díl Harryho Pottera. Prostě jsem nemohla čekat několik měsíců na český překlad, MUSELA jsem se dozvědět, jak to s Harrym dopadne, a nezastavilo mě ani to, že jsem snad každé slovo na stránce musela ze začátku hledat ve slovníku), pro vás to může být cokoli jiného.

Příklady vnitřních silných motivací: přečtu si svou oblíbenou knihu v originále, podívám se na svůj oblíbený film v originále, pojedu na dovolenou do své vysněné destinace, porozumím textům své oblíbené kapely, objednám si a zaplatím bez problémů večeři v Londýně, budu vyprávět své oblíbené české pohádky vnoučatům, která žijí v zahraničí a neumí česky, budu moci absolvovat svůj vysněný kurz, který u nás není k dispozici…

Co je tou vaší silnou vnitřní motivací? PROČ se chcete naučit anglicky? Co vás bude pohánět kupředu, i když vám to zrovna nepůjde lehce? Co by vám udělalo velkou radost a dopomůže vám k tomu jedině angličtina?

2. Dejte si cíl, nikoli předsevzetí

Myslím, že to, že si lidé dávají novoroční předsevzetí, je samo o sobě kamenem úrazu. Jen málo lidí je dokáže dotáhnout do konce, zatímco většina po dvou týdnech odpadne, protože je dohoní realita. Zkuste si tedy místo předsevzetí dát konkrétní, dosažitelné cíle a uvidíte, jak se váš sen najednou stane o mnoho reálnějším.

Pokud jste už našli svou silnou vnitřní motivaci, zjistíte, že ona sama o sobě už vlastně cílem je. Dejme tomu, že se letos chcete konečně vydat do Londýna a bez problémů se tam domluvit. Pojďme z toho udělat konkrétní cíl.

Za prvé si už teď kupte letenku, neodkládejte to na později (ať už kvůli ceně, která je teď o mnoho nižší, tak i kvůli svému odhodlání, které s každým dnem může slábnout). Letenkou si zajistíte, že budete mít konkrétní termín, do kdy na svém cíli budete pracovat, a také svůj cíl učiníte oficiálním.

Za druhé se sami sebe zeptejte, co to konkrétně pro vás znamená „bez problémů se domluvit v Londýně“. Co byste chtěli na cestách dělat? Kam byste se chtěli podívat? Co byste chtěli ochutnat? Naplňuje vás něco z toho nadšením? Pokud ano, pak jste právě našli svůj cíl. (Když jsem se na víkend chystala do Štrasburku, hrozně jsem se těšila na francouzské palačinky, a tak jsem si dala za cíl, že si zajdu do creperie a ve francouzštině si objednám palačinku. I taková „drobnost“ může být skvělým cílem a motivací. A když se mi to podařilo, měla jsem ohromnou radost!) Váš cíl by měl být konkrétní, osobní a měli byste se na něj těšit.

Za třetí se ujistěte, že je váš cíl výzvou, ale zároveň je dosažitelný. Pokud to přepísknete, čeká vás jen zklamání a deziluze. Pokud se naopak podceníte, nebudete vás to bavit. (Když už jsme u toho Štrasburku, kdybych si dala za cíl, že půjdu na přednášku o francouzské literatuře ve francouzštině, nečekalo by mě nic jiného než selhání, protože mi do odjezdu zbývaly asi nějaké dva měsíce. To je na takový úkol žalostně málo. Naopak kdybych si dala za cíl, že se naučím ve francouzštině pozdravit a rozloučit se, pak bych po pár dnech učení už neměla důvod pokračovat.)

Udělejte ze své silné vnitřní motivace konkrétní cíl. Dejte si termín, a pokud ho můžete učinit oficiálním (třeba koupí letenky), udělejte to. Váš cíl by měl být konkrétní, osobní, dosažitelný, ale měl by také být výzvou. Měl by vás naplňovat nadšením. Už ho máte? Jaký je tedy váš cíl?

3. Jak se k tomu cíli dostanete?

Když už teď máte svou vnitřní silnou motivaci, která vás bude pohánět k vašemu konkrétnímu, osobnímu cíli, a znáte i termín, do kdy máte čas na sobě zamakat, je načase si promyslet, jak se k tomu svému cíli dostanete.

Bude pro vás nejlepší si najít nějaký online kurz, pomocí kterého se naučíte, co potřebujete (třeba ten englishhackerovský pro úplné nebo věčné začátečníky nebo prohlubovací pro pokročilejší studenty)? Nebo zkusíte najít nějakou aplikaci, která vám pomůže (například Memrise nebo Duolingo)? Nebo si najdete lektora či rodilého mluvčího, který s vámi bude pravidelně trénovat (třeba na italki nebo Blabu)? Zapátráte na YouTube, jestli tam nejsou videa, která se vám budou hodit? Jaká bude vaše strategie pro váš konkrétní cíl?

4. Ve dvou / třech / čtyřech… se to lépe táhne

Všechno jde vždycky líp, když na to nejste sami. Parťák vás může držet nad vodou (a vy jeho), takže v těch nejhorších chvílích, kdy už jste blízko k tomu, že to jednoduše vzdáte, máte po ruce někoho, kdo vám situaci ukáže v jiném světle. My sami to totiž někdy vidíme až příliš černě, a potřebujeme vzít v potaz i jiný úhel pohledu. Nebo někdy máme chuť lenošit a nechce se nám. Když je tu s námi ale někdo další, je to o dost jednoduší.

Znáte někoho, kdo by se také chtěl naučit anglicky, a kdo by se k vám přidal? Nemusí mít nutně ten stejný cíl, tu stejnou motivaci. Bohatě stačí, když budete vědět, že tam někde je a potýká se s podobnými nesnázemi jako vy. Můžete si každý den vzájemně psát, jak vám to jde, kontrolovat se, diskutovat o gramatických záludnostech či spolu trénovat mluvení v kavárně nebo po Skypu…

Nikoho takového neznáte? Nevadí. Pak řekněte o svém cíli svým bližním nebo kamarádům či kolegům z práce. Tím, že to takto veřejně ohlásíte, si to pro sebe opět učiníte oficiálním a je zase o něco pravděpodobnější, že vydržíte a nevzdáte to.

5. Vydržte

A pak už zbývá jen vydržet. Každý den si najděte alespoň deset minut, abyste se drželi svého plánu a abyste se posunuli zase o kousek dál. Pokuste se pokud možno dny nevynechávat, protože pak je o dost těžší se k angličtině vrátit. Odměňujte se, chvalte se, dobře se u toho bavte a hlavně se těšte, až se váš cíl stane skutečností. Je to úžasný pocit a já doufám, že ho brzy zažijete.

Good luck! 🙂

Napište mi do komentářů, jaká je vaše silná vnitřní motivace, jaký je váš cíl pro rok 2020 a jak se k němu plánujete dostat. 😉

P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete. Thank you so much, you’re the best!

Markét
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. Bez znalosti angličtiny si už nedovedu svůj život představit. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)

Proč se s angličtinou trápit, když to jde jinak? Pojďte se ji učit se mnou.

Efektivně a zábavně! :) 

Komentáře
  1. Dana Patočková napsal:

    Milá Markéto, děkuji za motivační email. Jsem věčný, tudíž pokročilý, začátečník. Protože rádi a hodně cestujeme obytným autem, setkáváme se hojně s místními obyvateli. Připadala jsem si hodně trapně, když mně v zapadlé horské vesnici v Albánii začal plynulou Angličtinou vysvětlovat cestu místní pasák dobytka. Pokusím se tedy vydržet :-). Díky Dana

    • Markét napsal:

      Hello there, Dana! Budu moc držet palce, to dáte. Hlavně se pořádně namotivovat, bavit se u toho a vydržet. 😉 Markét

  2. Dík za motivaci napsal:

    Moje dcera má partnera, který je z Ameriky. Žijí spolu v Německu a můj tříletý vnouček mluví anglicky, německy a učí se též česky. Tak se musím do velikonoc naučit anglicky, abych nebyla trapná. Je mi 69 tak mi to jde pomaleji, ale, nedám se. Moc Ti Markéto děkuji za podporu a přeji Ti v tomto roce hodně nových studentů. Hlavně úspěšných studentů. Hodně štěstí přeje Marie Vojtíšková

    • Markét napsal:

      Hi there, Marie, thank you! 🙂 Prosím, učte se raději angličtinu, ne abyste nebyla trapná, ale proto, že se těšíte, až si s vnoučkem budete moci popovídat o něčem, co vám dělá radost. Hned je to o něco příjemnější a vyhlídky radostnější. 😉
      Držím palce a fandím, to dáte!
      Markét

Napsat komentář: Dík za motivaci Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.