Anglické gramatické časy #36: Použití předminulého času prostého

Máte už tvoření předminulého času prostého neboli past perfect simple v malíku? Pokud ne, mrkněte nejdřív na tohle video, ve kterém se to naučíte. Pokud ano, congrats! Nastal čas se mrknout na to, jak a v jakých situacích se tenhle anglický gramatický čas používá a jaké děje vyjadřuje. Pojďme na to. 🙂

Jak se používá předminulý čas prostý?

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Použití předminulého času prostého

Z úvodního videa, ve kterém jsme si představili všechny anglické „perfect“ neboli „před“ časy, víte, že předpřítomný čas, předminulý čas a předbudoucí čas mají společné nejen to, jak se tvoří (pomocné sloveso have v nějakém tvaru + sloveso ve tvaru příčestí minulého), ale také co vyjadřují. Obecně řečeno, všechny anglické perfect tenses popisují nějakou událost, která byla dokončená před jinou událostí. A v případě předminulého času bude řeč o ději, který se stal a skončil před jiným dějem v minulosti (proto se také tomuto času říká „před-minulý“).

V češtině nemáme přímý ekvivalent tohoto gramatického času. Vždy ho překládáme do našeho minulého času, ale používáme ho pro vyjádření jen některých minulých dějů. Důležité je si zapamatovat, že předminulý čas prostý nikdy nestojí sám o sobě, vždy má kolem sebe nějaký kontext. Kontext je vždy minulý, mluvíme o minulých dějích.

Pojďme se na to ale mrknout podrobněji, dát si konkrétní příklady a ukázat si konkrétní situace. 🙂

Předminulý čas prostý se používá…

1. když chcete dát najevo, v jakém pořadí se minulé děje odehrály

Popisujeme-li nějaké události v minulosti, pořadí dějů ve větách většinou neodpovídá tomu, v jakém pořadí se ve skutečnosti odehrály. A právě tady využijeme předminulý čas prostý, protože nám pomůže naznačit, co se odehrálo a skončilo ještě před jinou událostí v minulosti. Například:

I found out that they had lied to me. (Zjistil jsem, že mi lhali.)

Nejdříve mi lhali, teprve potom jsem to zjistil.

When we finally arrived at the airport, our plane had already taken off. (Když jsme konečně dorazili na letiště, naše letadlo už odletělo.)

Nejdřív naše letadlo vzlétlo, teprve potom jsme dorazili na letiště.

Before I went to work, I had had a doctor’s appointment. (Než jsem šel do práce, byl jsem u doktora.)

Nejdřív jsem šel k doktorovi, pak do práce.

I was a little surprised when I found out that she’d never eaten sushi before. (Byl jsem trochu překvapený, když jsem se dozvěděl, že ona nikdy předtím nejedla sushi.)

Ona nikdy předtím (před konkrétním okamžikem v minulosti, kdy jsem se to dozvěděl a překvapilo mě to) nejedla sushi.

She couldn’t get in her own house because she’d lost her keys. (Nemohla se dostat do vlastního domu, protože ztratila klíče.)

Nejdřív ztratila klíče a pak se kvůli tomu nemohla dostat dovnitř.

Had you finished the report before you left? (Dopsal jsi tu zprávy, než jsi odešel?)

Ptáme se, zda dotyčný dopsal zprávu a potom odešel.

The book you’d recommended to me was amazing! (Ta kniha, kterou jsi mi doporučil, byla úžasná!)

Nejdřív jsi mi doporučil knihu, já si ji potom přečetl a moc se mi líbila.

Pokud chceme specifikovat, kdy minulý děj popisovaný předminulým časem skončil, můžeme použít výraz by the time (that):

By the time we arrived at the station, the train had left. (V době, kdy jsme dorazili na nádraží, vlak už odjel.)

Říkáme, že tou dobou, kdy jsme dorazili na nádraží, už tam náš vlak nebyl, odjel.)

By the time she finally showed up, we’d eaten all the pizzas. (Tou dobou, kdy se konečně ukázala, jsme už snědli všechny pizzy.)

Když konečně dorazila, všechny pizzy už jsme snědli.

I had lived in three different countries by the time I turned 18. (V době, kdy jsem oslavil své osmnácté narozeniny, už jsem žil ve třech různých zemích.)

Ještě než mi bylo osmnáct, jsem žil ve třech různých zemích.

2. ve vyprávění příběhů

Ve stejném duchu se můžete setkat s předminulým časem prostým i při čtení příběhů nebo když vám někdo vypráví, co se přihodilo. Většina příběhů je vyprávěná v minulém čase (Jmenoval se John a byl to slavný malíř. Jednoho dne se však ocitl na ulici…) a předminulý čas zde slouží k tomu, aby čtenáři či posluchač poznal, který z dějů se odehrál ještě před hlavní dějovou linií. Předminulý čas prostý je také často předpřítomný čas posunutý do minulosti kvůli souslednosti časů. Krásně je to vidět na tomhle krátkém odstavci z prvního dílu Harryho Pottera:

Mrs Dursley had had a nice, normal day. She told him over dinner all about Mrs Next Door’s problems with her daughter and how Dudley had learnt a new word (‘Shan’t!’). Mr Dursley tried to act normally. When Dudley had been put to bed, he went into the living-room in time to catch the last report on the evening news.

Paní Dursleyová za sebou měla normální, příjemný den (myšleno před tím, než se pan Dursley vrátil domů z práce). Během večeře mu podrobně vylíčila, jaké ta paní odvedle má problémy s dcerou, a že se Dudley naučil říkat „Ne a ne!“ (opět myšleno před tím, než se pan Dursley vrátil domů z práce). Pan Dursley se snažil chovat normálně. Když Dudleyho konečně uložili do postele (předpřítomný čas posunutý do minulosti v rámci souslednosti časů), dorazil do obývacího pokoje ještě včas, aby si vyposlechl poslední zprávu večerních televizních novin.

3. v podmínkových větách typu 3

S předminulým časem prostým se také setkáte v podmínkových větách třetího typu neboli third conditionals, kterými říkáme, co by bývalo bylo jinak, kdyby se to bývalo stalo takto. Mluvíme o minulém ději, který už samozřejmě nemůžeme změnit, jen uvažujeme, co by… kdyby… Podmínkové věty typu 3 mají tuto strukturu:

If = KDYBY + předminulý čas, věta s would have + příčestí minulé / could have + příčestí minulé / might have + příčestí minulé.

If I had studied harder, I would have passed the exam. (Kdybych studoval usilovněji, tu zkoušku bych udělal.)

Kdybych byl býval studoval usilovněji, tu zkoušku bych býval udělal. Ale nestudoval jsem usilovně, proto jsem ji neudělal.

We could have helped you if you had told us. (Mohli jsme ti pomoci, kdybys nám to pověděl.)

Mohli jsme ti bývali pomoci, kdybys nám to býval pověděl. Ale nepověděl jsi nám to, proto jsme ti nemohli pomoci.

If he hadn’t overslept, he wouldn’t have missed the bus. (Kdyby nezaspal, ten autobus by mu neujel.)

Kdyby byl býval nezaspal, ten autobus by mu býval neujel. Jenže zaspal a autobus mu ujel.

O podmínkové větě typu 3 mám samostatné video, pokud by vás third conditional zajímal podrobněji. 🙂

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

4. v přacích větách

A nakonec na předminulý čas prostý narazíte v přacích větách, které vyjadřují přání, aby se v minulosti něco bývalo stalo jinak. Je to samozřejmě nereálné přání, protože minulost nemůžeme změnit. Například:

I wish you hadn’t lied to me. / If only you hadn’t lied to me. (Kéž bys mi nelhal.)

Přeji si, abys mi tu lež býval neřekl. Ale řekl.

I wish she hadn’t broken up with me. / If only she hadn’t broken up with me. (Kéž by se se mnou nerozešla.)

Přeji si, aby se se mnou bývala nerozešla. Jenže už se stalo.

I wish the train had been on time. / If only the train had been on time. (Kéž by ten vlak jel včas.)

Přeji si, aby ten vlak byl býval přijel včas. Jenže měl zpoždění.

Takto se tedy používá předminulý čas prostý. Záměrně jsem vynechala nepřímou řeč, ve které se s tímto gramatickým časem také můžete setkat – to si však schovávám na samostatné video. 🙂

Máte otázky? Ptejte se v komentářích. 🙂

P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete. You’re the best, really! 🙂