Tak jo, tvoření předpřítomného času průběhového už máte určitě v malíku, ale zvládli byste tenhle anglický gramatický čas použít v praxi, aniž byste nad tím museli složitě přemýšlet? Pokud ne, od toho jsem tu já a tohle video. Pojďme se mrknout na to, jaké děje předpřítomný čas průběhový vyjadřuje a jak se ho naučit přirozeně používat v těch správných situacích. Happy learning! 🙂
Z úvodního videa, ve kterém jsme si představili všechny anglické „perfect“ neboli „před“ časy, víte, že předpřítomný, předminulý a předbudoucí čas mají mnoho společného. Nejen to, jak se tvoří (pomocné sloveso have v nějakém tvaru + sloveso ve tvaru příčestí minulého), ale také co vyjadřují. Když se na ně podíváme obecně, popisují nějakou událost, která byla dokončená před jinými okolnostmi. A v případě předpřítomného času bude řeč o ději, který se stal před přítomným okamžikem (proto se také tomuto času říká „před-přítomný“). Jedná se tedy o děj, který se stal před přítomným okamžikem a nějak se k přítomnému okamžiku pojí, nějak ho ovlivňuje.
A také víte, že průběhové časy vyjadřují děj, který probíhá, zdůrazňují, že děj má průběh, trvání. Děj se pouze nestal, ale děl se.
Když tedy dáme dohromady, co víme o předpřítomném čase a o časech průběhových:
V kostce je předpřítomný čas průběhový gramatickým časem, který popisuje děj, který se stal před přítomným okamžikem a stále trvá a trvat bude, nebo děj, který započal před přítomným okamžikem, měl nějaké trvání a v přítomném okamžiku stále cítíme či vidíme jeho následky či výsledek.
Pojďme se na to ale mrknout podrobněji a dát si konkrétní příklady. 🙂
Typické pro použití předpřítomného času průběhového je, že popisuje děj, který započal před přítomným okamžikem, v tomto okamžiku stále pokračuje a pravděpodobně ještě budoucnu probíhat bude. Není zde důležité, KDY konkrétně se ten děj začal, důležité je, že už nějakou dobu se děje a nejspíš dít bude.
Předpřítomný čas průběhový se často vyskytuje s předložkami for (po jak dlouhou dobu už děj trvá) a since (od jaké doby už děj trvá). V otázkách se také často setkáte s tím, že je uvádí tázací zájmeno How long…? (Jak dlouho už…?).
Například:
I’ve been learning English for two years. (Anglicky se učím už dva roky.)
She’s been doing her homework since she came home from school. (Dělá si úkoly už od té doby, co přišla domů ze školy.)
We’ve been waiting for too long. (Čekáme už příliš dlouho.)
My parents haven’t been feeling well recently. (Mí rodiče se poslední dobou necítí moc dobře.)
Has it been raining all day? (To prší celý den?)
How long have you been living here? (Jak dlouho už tu bydlíte?)
How long has he been learning to cook? (Jak dlouho už se učí vařit?)
Pozor ale na stavová slovesa. Jen pro zopakování: jsou to ta slovesa, která se v průběhových časech obvykle nepoužívají, protože popisují stavy jako postoje, prožitky, vlastnosti, vztahy k něčemu, emoce a podobně. Stavy nemohou probíhat, když se nad tím zamyslíme: jednoduše prostě jsou anebo nejsou. (Více o stavových slovesech zde.) I když by nás to tedy v případě stavových sloves mohlo svádět k použití předpřítomného času průběhového, zvolte místo něj předpřítomný prostý:
We’ve owned this house since 1999. (Tenhle dům vlastníme od roku 1999.)
I’ve known him for five years. (Znám se s ním už pět let.)
Předpřítomný čas průběhový se také používá pro děje, které v přítomném okamžiku už neprobíhají. Buďto jsou to děje, které právě skončily nebo skončily před nedávnem, my ale stále ještě pociťujeme či vidíme jejich výsledek. Opět platí, že v předpřítomném čase průběhovém není důležité (a také neříkáme), KDY děje skončily. Důležité je to, že vedly k tomu, že nyní je něco tak, jak to je. Například:
You look tired. Yeah, I’ve been working overtime. (Vypadáš unaveně. Jo, pracoval jsem přesčas. = Sice už mám pracovní směnu za sebou, ale je na mně vidět, jak jsem utahaný.)
He’s annoyed because he’s been waiting for them for two hours. (Je naštvaný, protože na ně čekal dvě hodiny. = Sice už jeho dvouhodinové čekání skončilo, ale způsobilo, že je teď pořádně rozzlobený.)
I’m sorry for the smell. I’ve been cooking fish for dinner. (Omlouvám se za ten puch. Dělal jsem k večeři rybu. = Ryba už je uvařená, ale stále je to po ní v kuchyni cítit.)
Ugh, someone has been smoking here. (Fuj, někdo tady kouřil. = Sice už nevidím nikoho, kdo by měl cigaretu u úst, ale cítím cigaretový kouř.)
Her eyes are red. Has she been crying? (Má rudé oči. Copak plakala? = Už sice nepláče, ale je na ní vidět, že nejspíš plakala.)
Předpřítomný čas průběhový se také používá stejným způsobem, když chceme někomu něco vyčíst, na něco si postěžovat nebo někoho z něčeho obvinit. V tomto případě nejsme nadšení z výsledku nějakého nedávno ukončeného děje, a dáváme to patřičně najevo. Například:
What a mess! What have you been doing here? (To je ale svinčík! Co jste to tady vyváděli? = Vejdete do kuchyně, všude mouka, zbytky jídla a uprostřed toho vaše nevinně se tvářící děti. Není divu, že se rozčílíte.)
You smell! Have you been drinking again? (Smrdíš! To jsi zase pil? = Z vašeho partnera táhne alkohol na sto honů, což mu samozřejmě vyčtete.)
My husband has been forgetting his keys all the time recently. It’s so annoying! (Můj muž si poslední dobou pořád zapomíná klíče. Je to hrozně otravné! = Stěžujete si, protože musíte manžela neustále kontrolovat nebo mu chodit odemykat.)
Takto se tedy používá předpřítomný čas průběhový. Máte otázky? Ptejte se v komentářích. 🙂
Já vím, anglické gramatické časy mohou být matoucí (a hlavně jich je tolik!), ale nezoufejte, v příštích epizodách si tento gramatický čas porovnáme s jinými a vysvětlíme si, kdy použít který. Budu se tam na vás těšit.
P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete. You’re the best, really! 🙂
Proč se s angličtinou trápit, když to jde jinak? Pojďte se ji učit se mnou.
Efektivně a zábavně! :)
Dobrý den, omlouvám se, ale s dovolením, bych potřeboval přeložit následující: Sophie was on a roll. As she pelted dawn the pitch. Děkuji předem. Miroslav Bohatý
Hi there, Miroslav, no problem. Můžu se zeptat, jaký je kontext? Hádám, že Sophie právě hraje fotbal nebo něco takového? 😉