Anglické gramatické časy #31: předpřítomný čas prostý versus přítomný čas prostý

Předpřítomný čas prostý se českým a slovenským studentům nejčastěji plete s minulým časem, ale dokáže také pěkně zamotat hlavu v porovnání s přítomným časem prostým. Tak schválně, kolikrát se vám chtělo říct: I live here for fifteen years? O rozdílu mezi předpřítomným a přítomným časem prostým moc videí nenajdete, a tak jsem se rozhodla to napravit. Jak se tedy liší present perfect simple od present simple a kdy použít který z těchto anglických gramatických časů? Pojďme si je porovnat. 🙂

Předpřítomný čas prostý versus přítomný čas prostý

Jedním z důvodů, proč mohou být anglické gramatické časy tak matoucí, je to, že se do češtiny někdy překládají úplně jiným časem. Tak třeba předpřítomný čas prostý můžeme překládat jak do českého minulého, tak i přítomného času. Například:

I’ve had this job for years. (Tuhle práci už dělám roky. – do češtiny přeloženo přítomným časem)

I’ve been to London. (V Londýně už jsem byl. – do češtiny přeloženo minulým časem)

V minulém videu jsme si ukázali, jak poznat, kdy použít předpřítomný čas prostý a kdy minulý čas prostý pro věty, které v češtině běžně vyjádříme minulým časem.

V tomto videu se podíváme na to, jak poznat, kdy použít předpřítomný čas prostý a kdy přítomný čas prostý pro věty, které v češtině běžně vyjádříme přítomným a někdy i minulým časem.

Jako vždy platí, že kontext je král. Abyste se naučili správně rozlišovat mezi předpřítomným časem prostým a přítomným časem prostým, je třeba neřídit se češtinou a tím, co říkáme doslova, ale spíše se zaměřit na smysl toho, co říkáme.

Jenom pro zopakování, co oba gramatické časy vyjadřují:

Přítomný čas prostý vyjadřuje obecné pravdy a fakta. Použijeme ho, když mluvíme o svých zvycích, návycích, zálibách a opakovaných činnostech.

Předpřítomný čas prostý použijme, když mluvíme o dějích, které se staly před přítomným okamžikem, ale nějakým způsobem se vztahují k přítomnosti.

Pojďme si oba gramatické časy porovnat

Začneme zlehka s větami, u kterých by vás nejspíš ani nenapadlo přítomný čas zaměnit s předpřítomným. Na těchto větách je ale rozdíl mezi oběma časy krásně vidět:

I have breakfast. (Snídám.)

Touto větou říkám, že si každé ráno snídani vždy dám. Mluvím o svých zvycích, návycích, o opakovaných činnostech. = přítomný čas prostý

I’ve had breakfast. (Už jsem snídal.)

Touto větou říkám, že dnes už jsem snídani měl. Mluvím sice o něčem, co proběhlo v minulosti, ale mluvím o tom v souvislosti s tímto přítomným okamžikem. = předpřítomný čas prostý

Jaký je rozdíl mezi těmito větami?

We live in London. (Žijeme v Londýně.)

Touto větou říkám, že bydlíme v Londýně, nic víc. Je to pouhé konstatování faktu a dlouhodobé pravdy. = přítomný čas prostý

We’ve lived in London for ten months. (Žijeme v Londýně už deset měsíců.)

Touto větou říkám, že před deset měsíci jsme se přestěhovali do Londýna a od té doby tam bydlíme. Mluvím o něčem, co započalo v minulosti, ale stále je to pravda i v současnosti. = předpřítomný čas prostý

Pozor ale, nelze říct: We live in London for ten months.

Podobně je to i u vět:

My mum works as a teacher. (Máma pracuje jako učitelka. – Konstatuji fakt, mluvím o dlouhodobé pravdě. = přítomný čas prostý)

My mum has worked as a teacher since last year. (Máma pracuje jako učitelka od loňska. – Začala jako učitelka pracovat loni a stále je učitelkou. = předpřítomný čas prostý)

My dad collects stamps. (Táta sbírá známky. – Mluvím o tátových zálibách, zvycích a návycích. = přítomný čas prostý)

My dad has collected stamps for thirty years. (Táta sbírá známky už třicet let. – Před třiceti lety začal táta sbírat známky a pořád ještě je sbírá. = předpřítomný čas prostý)

Jaký je ale rozdíl mezi těmito větami?

She’s here. (Ona je tady.)

Touto větou konstatuji, kde se ona právě nachází. Je tady. = přítomný čas prostý

She’s been here. (Ona už tu byla.)

Touto větou říkám, že už tu byla někdy předtím. Neříkám ale kdy, protože to není důležité. Mluvím o něčem, co se stalo v minulosti, ale zmiňuji to v souvislosti s přítomností. = předpřítomný čas prostý

A co tyto věty?

He’s here for six weeks. (Je tu na šest týdnů.)

Říkám, že je tady a že tu stráví šest týdnů. = přítomný čas prostý

He’s been here for six weeks. (Už je tu šest týdnů.)

Říkám, že před šesti týdny přijel a stále tady ještě je. Mluvím o minulé události, která stále trvá. = předpřítomný čas prostý

Pokud se tedy rozhodujete mezi přítomným a předpřítomným časem, pomůže vám tato pomůcka:

Má-li děj nějakou spojitost s minulostí, tedy mluvíme o tom, co se odehrálo před přítomným okamžikem, ale není to ukončené a vztahuje se to k přítomnému okamžiku, použijeme předpřítomný čas. (V Londýně už žiju pět let. Táta sbírá známky celé roky. Mám tyto knihy už dlouho…)

Pokud pouze konstatujeme nějaká fakta, stálé pravdy, nebo mluvíme o tom, co se děje pravidelně či opakovaně (zvyky, návyky, přesvědčení…), použijeme přítomný čas prostý. (Žiju v Londýně. Táta sbírá známky. Mám mnoho knih…)

Je už rozdíl mezi předpřítomným časem prostým a přítomným časem prostým jasnější? Máte otázky? Ptejte se v komentářích. 🙂

P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete! Thank you so much, you’re the best students ever. 😉