V minulém díle naší série o anglických gramatických časech jsme si posvítili na zoubek slovesu být „to be“ a jak s ním pracovat v minulém čase. A teď je ta správná doba konečně se podívat na past simple (minulý čas prostý). V tomto článku a videu se zaměříme na minulý čas prostý a jeho tvoření, než se v článku následujícím podíváme podrobně i na jeho použití. Tak pojďme na to. 🙂
Kladná věta v minulém čase prostém vyžaduje mnoho a mnoho procvičování. Zde totiž musíme brát na vědomí, jestli používáme slovesa pravidelná nebo nepravidelná. Tvorba minulého času prostého v kladné větě se od toho odvíjí. Pojďme to tedy vzít od pravidelných sloves.
Pravidelná slovesa jsou pro tvoření minulého času o dost jednodušší, protože k nim jednoduše připojíte koncovku -ed, a to ve všech osobách v jednotném i množném čísle. Oříškem tedy není tvorba minulého času samotná, ale zapamatovat si, která ze sloves jsou pravidelná. Tady vám bohužel nemůžu podat pomocnou ruku, je potřeba se to naučit a zapamatovat.
I worked. (Já jsem pracoval.)
You needed it. (Ty jsi to potřeboval.)
It helped. (Pomohlo to.)
She ordered coffee. (Ona si objednala kávu.)
He wanted to go. (On chtěl jít.)
We waited for him. (Čekali jsme na něj.)
You accepted the offer. (Vy jste tu nabídku přijali.)
They cooked lunch. (Oni uvařili oběd.)
Minulému času u pravidelných sloves se věnuje 16. lekce englishhackerovského online kurzu. Pokud se chcete naučit ta nejdůležitější pravidelná slovesa, doporučuji si lekci prostudovat.
Angličtina má ale ještě skupinu sloves, která mají své vlastní tvary, a kterých se netýká jednoduché pravidlo přidáváním koncovky v minulém čase. Takových nepravidelných sloves jsou desítky a jsou mezi nimi i jedna z nejčastěji používaných sloves jako have – mít, go – jít, eat – jíst, drink – pít, think – myslet si a spoustu dalších, takže se bohužel nedají nijak obejít a každý student angličtiny se je chtě nechtě musí naučit.
Základním nepravidelným slovesům je věnovaná 17. lekce englishhackerovského online kurzu, kterou také doporučuji si projít. V této lekci se vám pokusím usnadnit učení nepravidelných sloves a rozdělit slovesa s podobnými tvary tak, aby se to lépe pamatovalo. Plus tato slovesa také najdete na v tomto kurzu na Memrise pro efektivnější učení (Lesson 17). (Více o Memrise zde)
Nevýhodou těchto sloves je jejich rozčilující nepravidelnost. 🙂 Každé z nich má tři tvary (a sloveso být – „to be“ má jako jediné čtyři tvary). První tvar je základním tvarem slovesa (používáte ho v přítomném čase prostém nebo v infinitivu). Druhý tvar je tvar minulý (právě ten potřebujeme pro tvorbu kladné věty v minulém čase prostém). A třetí tvar je takzvané minulé příčestí (to je tvar, který používáte v předpřítomném, předminulém a předbudoucím čase prostém, v trpném rodě atd.). Doporučuji učit se slovesa komplet se všemi jejich tvary, ať se to potom nemusíte doučovat.
Uvádím zde patnáctku nejpoužívanějších nepravidelných sloves:
být: be (infinitiv) / was – were (minulý čas) / been (minulé příčestí)
mít: have (infinitiv) / had (minulý čas) / had (minulé příčestí)
dělat: do (infinitiv) / did (minulý čas) / done (minulé příčestí)
říci: say / said / said
jít, jet: go / went / gone
dostat (se), získat: get / got / got
dělat, vyrábět: make / made / made
vědět: know / knew / known
myslet, myslet si: think / thought / thought
vzít, brát: take / took / taken
vidět: see / saw / seen
přijít, přijet: come / came / come
najít: find / found / found
dát: give / gave / given
povědět: tell / told / told
Chceme-li tedy vytvořit kladnou větu v minulém čase prostém s nepravidelným slovesem, prostě si jen z těch tří tvarů vezmeme na pomoc ten druhý. Tento tvar opět platí pro všechny osoby v jednotném i množném čísle:
I ate everything. (Všechno jsem snědl.)
You saw me. (Ty jsi mě viděl.)
It cost fifteen pounds. (Stálo to 15 liber.)
She gave me the book. (Ona mi dala tu knihu.)
He told me the truth. (On mi pověděl pravdu.)
We knew that. (My jsme to věděli.)
You drank a lot of alcohol. (Vypili jste mnoho alkoholu.)
They spoke English. (Oni mluvili anglicky.)
Také už víte, že všechny prosté časy potřebují pro vytvoření záporu a otázky pomocné sloveso. V případě přítomného času prostého je to pomocné sloveso DID. (Tvar „did“ je minulým časem od slovesa „do“. Sloveso „do“ je totiž nepravidelným slovesem. Všimněte si tedy, že minulý čas prostý funguje úplně stejně jako přítomný čas prostý, jen je posunutý do minulosti.)
Dobrou zprávou je, že u záporné věty už si nemusíte lámat hlavu, jestli je sloveso pravidelné nebo nepravidelné. Tady už na tom nesejde.
K vytvoření záporné věty potřebujeme tohle pomocné sloveso v jeho záporné verzi. Přidáme k did záporku not a vznikne nám zkrácený tvar DIDN’T (did + not = didn’t). Tento záporný pomocný tvar potom vložíme před sloveso. Opět ho používáme pro všechny osoby v jednotném i množném čísle.
Všimněte si, že plnovýznamové pravidelné sloveso už nemá koncovku -ed a plnovýznamové nepravidelné sloveso už není ve svém druhém tvaru, ale v tom prvním základním. Je tomu tak proto, že minulý čas tady na sebe přebírá pomocné sloveso didn’t.
I didn’t work. (Já jsem nepracoval. – pravidelné sloveso)
I didn’t eat everything. (Já jsem nesnědl všechno. – nepravidelné sloveso: eat / ate / eaten)
You didn’t need it. (Ty jsi to nepotřeboval. – pravidelné sloveso)
You didn’t see me. (Ty jsi mě neviděl. – nepravidelné sloveso: see / saw / seen)
It didn’t help. (Nepomohlo to.)
It didn’t cost fifteen pounds. (Nestálo to 15 liber. – nepravidelné sloveso: cost / cost / cost)
She didn’t order coffee. (Ona si neobjednala kávu.)
She didn’t give me the book. (Ona mi nedala tu knihu. – nepravidelné sloveso: give / gave / given)
He didn’t want to go. (On nechtěl jít.)
He didn’t tell me the truth. (On mi neřekl pravdu. – nepravidelné sloveso: tell / told / told)
We didn’t wait for him. (Nečekali jsme na něj.)
We didn’t know that. (My jsme to nevěděli. – nepravidelné sloveso: know / knew / known)
You didn’t accept the offer. (Vy jste tu nabídku nepřijali.)
You didn’t drink a lot of alcohol. (Vy jste nevypili moc alkoholu. – nepravidelná slovesa: drink / drank / drunk)
They didn’t cook lunch. (Oni nevařili oběd.)
They didn’t speak English. (Oni nemluvili anglicky. – nepravidelné sloveso: speak / spoke / spoken)
A jak se tvoří otázka? Opět si vezmeme na pomoc pomocné sloveso DID, které vložíme na začátek věty (před podmět kdo? co?). A plnovýznamové sloveso je stejně jako v případě záporu bez jakékoli koncovky, protože minulý čas na sebe přebírá pomocné sloveso DID. Dobrou zprávou tedy opět je, že nesejde na tom, zda je plnovýznamové sloveso pravidelné nebo nepravidelné:
Did I work? (Pracoval jsem? – pravidelné sloveso)
Did I eat everything? (Snědl jsem všechno? – nepravidelné sloveso: eat / ate / eaten)
Did you need it? (Potřeboval jsi to? – pravidelné sloveso)
Did you see me? (Viděl jsi mě? – nepravidelné sloveso: see / saw / seen)
Did it help? (Pomohlo to?)
Did it cost fifteen pounds? (Stálo to 15 liber? – nepravidelné sloveso: cost / cost / cost)
Did she order coffee? (Objednala si kávu?)
Did she give me the book? (Dala mi tu knihu? – nepravidelné sloveso: give / gave / given)
Did he want to go? (Chtěl on jít?)
Did he tell me the truth? (Řekl mi pravdu? – nepravidelné sloveso: tell / told / told)
Did we wait for him? (Čekali jsme na něj?)
Did we know that? (Věděli jsme to? – nepravidelné sloveso: know / knew / known)
Did you accept the offer? (Přijali jste tu nabídku?)
Did you drink a lot of alcohol? (Vypili jste moc alkoholu? – nepravidelná slovesa: drink / drank / drunk)
Did they cook lunch? (Uvařili oni oběd?)
Did they speak English? (Mluvili anglicky? – nepravidelné sloveso: speak / spoke / spoken)
Když se nás někdo ptá na otázku, na kterou lze odpovědět ano/ne a nám se nechce odpovídat dlouhou větou, můžeme použít krátkou verzi odpovědi. Ta se opět tvoří pomocí pomocných sloves DID (v případě kladné odpovědi) a DIDN’T (v případě záporné odpovědi). Platí, že to, co nám tvoří otázku, tím odpovídáme (v tomhle případě tedy naše známá pomocná slovesa).
Did you buy it? Yes, I did. No, I didn’t. (Koupil sis to? Ano, koupil. Ne, nekoupil.)
Did she drink wine? Yes, she did. No, she didn’t. (Pila ona kávu? Ano, pila. Ne, nepila.)
Did it help? Yes, it did. No, it didn’t. (Pomohlo to? Ano, pomohlo. Ne, nepomohlo.)
Did you parents call you? Yes, they did. No, they didn’t. (Volali ti rodiče? Ano, volali. Ne, nevolali.)
Takto se tedy tvoří minulý čas prostý. Už nám tedy zbývá jen si říct, k čemu se tento gramatický čas používá, o tom už ale příště. Máte otázky? Ptejte se v komentářích. 🙂
P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete!
Proč se s angličtinou trápit, když to jde jinak? Pojďte se ji učit se mnou.
Efektivně a zábavně! :)
Prosim o další informace-děkuji,je to skvělé. fandím Vám
Ahoj, Jaroslave, jaké informace byste rád? Máte na mysli další díl této série? Čeká mě teď třítýdenní dovča, takže ho můžete očekávat v dubnu. 🙂 Moc děkuju za sledování a fandím, Markét
Dobrý den
zajimalo by mě proč se řekne Who told you? Who said that?Who invited him? Proč se nepoužije pomocné sloveso did?
Mnohokrát děkuji
Hi there, Martina,
good question. 😉 Tyto otázky jsou zvláštním typem otázky. Říká se jim „podmětné otázky“, protože se ptají na podmět. Nevíme, kdo to řekl. Nevíme, kdo ho pozval. Nevíme, co se děje. A jelikož si při tvorbě otázky pomocné sloveso vyměňuje místo s podmětem, v těchto otázkách to nelze, protože tam žádný podmět není, teprve se na něj ptáme. Více o podmětných otázkách je v Lesson 18 kurzu pro nejen věčné začátečníky: https://youtu.be/EMSYmriUpIk?t=443. I hope that helps. 😉
Take care,
Markét