Kdy u slovesa HAVE v otázce a záporu (ne)použít pomocné sloveso?

V předchozím videu jsme se mrkli na dva systémy tvoření otázky a záporu v angličtině – s pomocí pomocného slovesa nebo si dané sloveso tvoří otázku a zápor samo. Dostala jsem několik dotazů, jak je to se slovesem HAVE a HAVE GOT a rozhodla jsem se natočit video speciálně o něm, takže tady ho máte. 🙂

Angličtina má pro tvoření otázky a záporu dva rozdílné systémy

1. Buďto si sloveso samo vytváří otázku přehozením slovosledu a zápor přidáním záporky not. (sem patří modální slovesa, sloveso být, průběhové časy a fráze se slovesem být)
2. Nebo potřebuje sloveso k vytvoření otázky a záporu pomocné sloveso. (sem patří plnovýznamová slovesa v přítomném či minulém čase prostém)

Jak je na tom sloveso „have“?

Sloveso „have“ se používá především v americké angličtině a ve významu „mít“ se chová jako každé jiné plnovýznamové sloveso. To znamená, že potřebuje pomocné sloveso k vytvoření otázky a záporu:

I have a dog. I don’t have a dog. Do you have a dog? (Mám psa. Nemám psa. Máš psa?)

She has a dog. She doesn’t have a dog. Does she have a dog? (Ona má psa. Nemá psa. Má ona psa?)

We had a dog. We didn’t have a dog. Did we have a dog? (Měli jsme psa. Neměli jsme psa. Měli jsme psa?)

A co „have got“?

V britské angličtině a někdy i americké angličtině se také používá „have got“, což je v podstatě předpřítomný čas a sloveso „have“ tu figuruje jako pomocné. To znamená, že si samo vytváří otázku a zápor a chová se tedy úplně jinak než samotné „have“:

I have got a dog. I‚ve got a dog. I haven’t got a dog. Have you got a dog? (Mám psa. Nemám psa. Máš psa?)

She has got a dog. She‚s got a dog. She hasn’t got a dog. Has she got a dog? (Ona má psa. Nemá psa. Má ona psa?)

Sloveso „have“ v předpřítomném a předminulém čase:

A když už jsme u toho předpřítomného času, víte, že předpřítomný čas prostý se tvoří pomocí pomocného slovesa HAVE / HAS + nepravidelné sloveso ve třetím tvaru nebo pravidelné sloveso s koncovkou ED. V tomhle případě je sloveso have / has pomocné, takže si samo vytváří otázku a zápor:

I have done it. I‘ve done it. I haven’t done it. Have you done it? (Už jsem to udělal. Ještě jsem to neudělal. Už jsi to udělal?)

She has done it. She‘s done it. She hasn’t done it. Has she done it? (Ona už to udělala. Ona to ještě neudělala. Už to ona udělala?)

A platí to také pro předpřítomný čas průběhový:

I have been doing it. I‚ve been doing it. I haven’t been doing it. Have you been doing it? (Dělal jsem to. Nedělal jsem to. Dělal jsi to?)

She has been doing it. She‚s been doing it. She hasn’t been doing it. Has she been doing it? (Ona to dělala. Ona to nedělala. Dělala to ona?)

A to stejné platí i pro předminulý čas prostý a průběhový, jen s tím rozdílem, že tu používáme pomocné sloveso HAD:

I had done it. I hadn’t done it. Had you done it? (Udělal jsem to. Neudělal jsem to. Udělal jsi to?)

I had been doing it. I hadn’t been doing it. Had you been doing it? (Dělal jsem to. Nedělal jsem to. Dělal jsi to?)

A co „have to“ neboli „muset“, opisný tvar od „must“?

„Have to“ je opisný tvar od „must“, znamená „muset“ a díky němu můžete vytvořit otázku, zápor i dát toto sloveso do různých časů, protože sloveso „must“ ne všechno z toho zvládne. Sloveso „have to“ se chová jako jakékoli jiné plnovýznamové sloveso v prostých časech, tedy potřebuje pomocné sloveso k vytvoření otázky a záporu:

I have to go. I don’t have to go. Do you have to go? (Musím jít. Nemusím jít. Musíš jít?)

She has to go. She doesn’t have to go. Does she have to go? (Ona musí jít. Nemusí jít. Musí ona jít?)

We had to go. We didn’t have to go. Did we have to go? (Museli jsme jít. Nemuseli jsme jít. Museli jsme jít?)

Sloveso „have“ ve frázích:

Sloveso „have“ se objevuje také v několika hojně používaných frázích a v tomhle případě se může používat i v průběhových časech. Pozor tedy, potom je vše závislé na daném gramatickém čase, v jakém frázi používáte:

have breakfast (snídat): She doesn’t have breakfast every day. (Ona každý den nesnídá.)

have lunch (obědvat): We‚re having lunch, hang on. (Právě obědváme, vydrž.)

have dinner (večeřet): Did you have dinner yesterday? (Večeřel jsi včera?)

have a drink (dát si drink): I was having a drink with my friends when my phone rang. (Právě jsem popíjel s přáteli, když mi zazvonil telefon.)

have coffee (dát si kávu): Does he have coffee three times a day? (Dává si on kávu 3x denně?)

have wine (dát si víno): She has never had this kind of wine. (Ona tenhle druh vína ještě nikdy neměla.)

have a shower (dát si sprchu): Were you having a shower when I called you? (To ses zrovna sprchoval, když jsem ti volal?)

have a bath (koupat se, napustit si vanu): I don’t usually have a bath every day. (Vanu si obvykle nedávám každý den.)

have a look (podívat se, mrknout se): She‚s had a look at the menu. (Ona už se na to menu podívala.)

have a good time (užívat si, bavit se): Are you having a good time? (Bavíte se dobře?)

have a nice holiday (užít si dovolenou): They didn’t have a nice holiday. (Oni si dovolenou neužili.)

Máte nějaké otázky? Pište je do komentářů. 🙂