Už jsme si ukázali, jak se v angličtině vyjadřují budoucí děje pomocí budoucího času prostého, přítomného času prostého i přítomného času průběhového. Tím ale výčet možností, jak vyjádřit budoucnost, ani zdaleka nekončí. Ještě je tu hojně používaná vazba „to be going to“. Jak se používá, jaké situace popisuje a jak se s ní tvoří věty?
V minulém díle naší série o anglických gramatických časech jsme se mrkli na to, jak lze vyjádřit budoucí děje pomocí přítomného času prostého, a nyní přišla řada i na přítomný čas průběhový neboli present continuous. Ten se pro budoucí děje používá často, pojďme si tedy říct, v jakých případech a poodhalit si další taje anglické gramatiky. 🙂
Budoucí děje se dají v angličtině vyjádřit mnoha různými způsoby. V předchozích dílech už jsme se naučili používat budoucí čas prostý a mluvit o budoucnosti pomocí modálního slovesa „will“. Věděli jste ale, že i přítomné časy mohou sloužit k vyjádření specifických budoucích dějů? Pojďme si v tomhle díle série o anglických gramatických časech ukázat, jak se budoucnost vyjadřuje pomocí přítomného času prostého.
Umíte už bez váhání utvořit větu či otázku v budoucím čase prostém? Pokud ne, mrkněte sem. Pokud ano, pojďme si ukázat, jak se tento gramatický čas používá a jaké budoucí děje vyjadřuje. Nepoužijete ho totiž pokaždé, když mluvíte o budoucnosti, je jen jedním z několika způsobů, jak v angličtině mluvit o budoucích dějích. Pojďme na to. 🙂
Přítomné a minulé časy máme za sebou, teď nám z těch základních a nejdůležitějších gramatických časů zbývají jen ty budoucí. Angličtina jich má hned několik a my začneme u budoucího času prostého. V této epizodě se naučíme používat modální sloveso „will“ a tím pádem utvořit větu a otázku v budoucím čase prostém nebo „future simple“. Pojďme na to. 🙂
Angličtina má hned několik způsobů, jak vyjádřit minulé děje. My už jsme si v předchozích epizodách představili minulý čas prostý a minulý čas průběhový, takže víte, jak ve většině případů na to. Přesto je tu však ještě jeden specifický případ vyjádření minulosti, vazba USED TO. Kdy ji použít? A jak s ní tvořit věty? Pojďme na to. 🙂
Pojďme si porovnat minulý čas prostý a minulý čas průběhový. Jaký je mezi nimi rozdíl? Kdy použít past simple a kdy použít past continuous? Jak se liší tvoření těchto dvou gramatických časů? A vůbec, jak v reálných situacích poznáte, který z těchto dvou minulých časů použít? 🙂
V minulém díle naší série o anglických gramatických časech jsme si ukázali, jak se minulý čas průběhový neboli past continuous tvoří. K tomu, abychom ho mohli využít v praxi, ale ještě potřebujeme vědět, co tento gramatický čas vyjadřuje a jaké děje jím popisujete. Pojďme si tedy říct, jak se minulý čas průběhový používá, okay? 🙂
Angličtina má minulé časy hned dva. Stejně jako u těch přítomných, i tady máme prostý čas a průběhový čas. O minulém čase prostém už jsme si řekli první poslední v předchozích dvou epizodách, takže nám nic nebrání pustit se do minulého času průběhového neboli po anglicku past continuous. Jak se tento anglický gramatický čas tvoří? 🙂
Podmínkové věty (anglicky conditionals) často bývají noční můrou studentů angličtiny. Já si ale myslím, že k tomu není žádný důvod. Pojďme se mrknout na všechny čtyři typy podmínkových vět, srozumitelně si je vysvětlit a naučit se je také používat v praxi. Enjoy! 🙂
