Otestujte si svůj poslech s cvičením pro všechny úrovně 5

Každý, kdo se učí nebo se kdy učil nějaký cizí jazyk, moc dobře ví, že poslech patří k těm nejtěžším dovednostem k osvojení. Všichni také víme, že poslech se nejlépe naučíme tím, že budeme aktivně poslouchat a trénovat si ucho, ale ruku na srdce, jen málokdo z nás to skutečně dělá. A právě proto tu pro vás mám další cvičení na trénink poslechu. Tentokrát si poslechnete popis místa, aniž by bylo přímo řečeno, o jaké místo se jedná. Vaším úkolem bude z popisu poznat, o jakém místě je řeč. Cvičení je určené pro všechny úrovně, takže ať už jste začátečník, mírně pokročilý nebo jste na úrovni C1–C2, můžete se do toho bez obav pustit. V článku také najdete přepis nahrávek, řešení s vysvětlením a překlad do češtiny. All right then. So are you ready? I bet you are! Let’s get started then! 🙂

Váš úkol

Poslechněte si nahrávky a zjistěte, zda jsou tato tvrzení pravdivá nebo ne.

🔎 Úkol pro všechny úrovně: Where is the speaker?

a) at an airport
b) at a train station
c) at a hospital
d) at a hotel

Poslechněte si všechny nahrávky v pořadí, v jakém jsou ve videu uvedené. Začneme od nejtěžší úrovně až po tu nejjednodušší. Pak si je pustíme znovu, ale tentokrát opačně od úrovně A po C. Porozumění tak bude o něco snazší, protože postupně odkrýváte kontext a zpětně pro vás bude jednodušší pochopit, o čem je řeč. A pokud se vůbec nechytáte, nevadí. Poslouchejte tolikrát, kolikrát potřebujete, a až nakonec využijte přepisu a překladu níže. Tohle je cvičení a je určené k tomu, abyste se v poslechu pořádně potrénovali.

Pokud nevíte, jak konečně vyzrát na poslech v angličtině, mrkněte na tohle video. Tady jsou tipy, co poslouchat, abyste se zlepšili, jak přestat při poslechu v hlavě překládat slovo od slova, a také neuškodí podívat se na to, jak taková cesta za ovládnutím poslechu vypadá.

Odpovědi najdete níže nebo ve videu. 🙂

Přepis nahrávek

🔵 C1–C2

I’ve been sitting here for over an hour now, and time seems to move in a very strange way in places like this. Everything feels both rushed and painfully slow at the same time.

Every few minutes, a voice comes over the speakers, calm but oddly impersonal, calling out names or numbers. People around me react instantly – some stand up, others just stare at the floor, as if they’ve been holding their breath the whole time.

There’s a distinct smell in the air, something sterile, almost too clean, mixed with a faint hint of chemicals. It’s not unpleasant exactly, but it’s definitely not comforting either.

I can hear the soft beeping of machines somewhere in the background, and the occasional sound of footsteps echoing in the hallway. No one really talks much. When they do, their voices drop automatically, as if this place demands silence.

I keep checking the clock on the wall, even though I know it won’t make things go any faster.

🟡 B1–B2

I’m sitting in a large room, waiting for my turn. There are quite a few people around me, but it’s surprisingly quiet. Most people are either looking at their phones or just sitting and staring ahead.

From time to time, I hear a voice coming from the speakers. It calls someone’s name or a number. When people hear it, they stand up and walk through a door, and then someone else takes their seat.

The place smells very clean, almost like chemicals or cleaning products. It’s not a smell I would normally enjoy.

I can hear machines somewhere in the background making small sounds, like soft beeping or clicking.

I’ve been here for quite a while now, and I feel a bit nervous.

🟢 A1–A2

I’m sitting and waiting in a room.

There are many people here. Some people look at their phones. Some people just sit and wait.

It’s quiet. People don’t talk much.

I hear a voice. It calls names and sometimes numbers.

When people hear their name, they stand up and go through a door.

The place smells very clean. It smells like cleaning products.

I can hear machines. They make small sounds.

I feel a little nervous because I don’t know when my name will be called.

Řešení úkolu

Níže najdete správné odpovědi ke všem úrovním a také vysvětlení, jak se k té správné odpovědi dobrat. 🙂

✅ Správná odpověď je c) at a hospital.

🔵 C1–C2 – vysvětlení

Klíčové výrazy:

a voice… calling out names or numbers → čekárna, organizovaný systém

a distinct smell… sterile… chemicals → typický „nemocniční“ pach

soft beeping of machines → zdravotnické přístroje

voices drop automatically → lidé mluví potichu (respekt k prostředí a jistá nervozita)

👉 Kombinace těchto znaků jasně ukazuje na nemocnici.

🟡 B1–B2 – vysvětlení

Klíčové výrazy:

calling someone’s name → čekání na vyvolání (na nádraží, v hotelu ani vlakovém nádraží nedává smysl)

smells very clean, like chemicals → „pach“ nemocnice

machines… beeping → zdravotnické prostředí

👉 Kombinace těchto znaků jasně ukazuje na nemocnici.

🟢 A1–A2 – vysvětlení

Klíčové výrazy:

I hear a voice. It calls names. → čekání na vyvolání (na nádraží, v hotelu ani vlakovém nádraží nedává smysl)

The place smells very clean. → „pach“ nemocnice

I can hear machines. → zdravotnické prostředí

👉 Kombinace těchto znaků jasně ukazuje na nemocnici.

Překlad nahrávek

A nakonec tady máte překlady nahrávek ke všem úrovním.

🔵 C1–C2

Sedím tu už přes hodinu a čas se na takových místech zdá ubíhat velmi podivně. Všechno působí zároveň uspěchaně i bolestivě pomalé.

Každých pár minut se z reproduktorů ozve hlas, klidný, ale podivně neosobní, který vyvolává jména nebo čísla. Lidé kolem mě reagují okamžitě – někteří vstávají, jiní jen zírají na podlahu, jako by celou dobu zadržovali dech.

Ve vzduchu je cítit výrazný zápach, něco sterilního, téměř až příliš čistého, smíchaného se slabým nádechem chemikálií. Není to zrovna nepříjemné, ale rozhodně to není ani uklidňující.

V pozadí slyším tiché pípání přístrojů a občasný zvuk kroků, který se ozývá v chodbě. Nikdo moc nemluví. A když už promluví, automaticky ztiší hlas, jako by toto místo vyžadovalo ticho.

Pořád kontroluji hodiny na zdi, i když vím, že to nic neurychlí.

🟡 B1–B2

Sedím ve velké místnosti a čekám, až na mě přijde řada. Kolem mě je docela dost lidí, ale je tu překvapivě ticho. Většina lidí se buď dívá do mobilu, nebo jen sedí a zírá před sebe.

Čas od času zaslechnu hlas z reproduktorů. Vyvolává něčí jméno nebo číslo. Když to lidé uslyší, vstávají a procházejí dveřmi, a pak se na jejich místo posadí někdo jiný.

Místo je cítit po čistotě, téměř jako chemikálie nebo čisticí prostředky. Není to vůně, kterou bych si normálně užíval.

Někde v pozadí slyším stroje vydávat jemné zvuky, jako tiché pípání nebo cvakání.

Jsem tu už docela dlouho a cítím se trochu nervózní.

🟢 A1–A2

Sedím v místnosti a čekám.

Je tu spousta lidí. Někteří se dívají do mobilů. Jiní jen sedí a čekají.

Je tu ticho. Lidé moc nemluví.

Slyším hlas. Vyvolává jména a někdy i čísla.

Když lidé uslyší své jméno, vstávají a procházejí dveřmi.

Místo voní velmi čistotou. Voní to jako čisticí prostředky.

Slyším stroje. Vydávají tiché zvuky.

Jsem trochu nervózní, protože nevím, kdy vyvolají moje jméno.

Tak jak jste si vedli? Jaká úroveň vám přišla extra těžká a jaká naopak je tou vaší úrovní, kde jste se cítili pohodlně? Dejte mi vědět do komentářů. 😉

Pokud máte otázky, pište je taktéž do komentářů.

P.S. Pomáhají vám má videa či kurzy a chtěli byste mě podpořit? Můžete! Thank you so, so incredibly much. You’re simply the best of the best. I’m so lucky to teach you all. 🙂