Můj příběh

Co způsobily arašídy?

Na ten den se pamatuji jasně i po tolika letech. Bylo to na gymplu na hodině angličtiny. Naše angličtinářka se zeptala, jestli někdo nevíme, jak se řekne arašíd. Já, v domnění že to vím, jsem se přihlásila. Měla jsem živě před očima balení solených arašídů s nějakým chlapíkem v turbanu a nápisem ArRashid. Jasně že je to to "správné" anglické slovíčko pro arašíd.

Vyslovila jsem ho s pěknou anglickou výslovností a sklidila jsem hurónský smích, dokonce i od samotné učitelky. Musela jsem se smát taky, ale uvnitř mi moc do smíchu nebylo. Jak jsem mohla být tak blbá? Celá rudá a pokořená jsem si v duchu slíbila, že už navždycky budu radši držet jazyk za zuby. Tahle strategie mi vydržela dlouho. Dokud mi nedošlo, že je to ta nejhorší věc, kterou jsem mohla udělat, nejen při učení se cizího jazyka, ale také v životě obecně.

 

Učila jsem se a nic jsem neuměla...

Moje cesta k plynulému ovládání angličtiny trvala spoustu let. Svá první slovíčka jsem se naučila ve čtvrté třídě, kdy jsem se musela povinně pustit do studia anglického jazyka. Dlouhé roky jsem se pořád něco učila a v podstatě jsem stále nic neuměla. Navíc mě mé debakly a trapasy (viz arašídy) často odradily, abych nechala obavy za hlavou a pustila se do toho naplno.

V cizí zemi jsem se jakž takž dorozuměla, ale neobešlo se to bez zběsilého tlukotu srdce, opoceného čela a několika minut odhodlávání se. Pořád jsem měla pocit, že nejsem dost dobrá a že bych neměla radši mluvit vůbec, protože pak každému dávám na odiv svou školáckou neobratnou angličtinu, která mi sice ve škole vysloužila jedničky na vysvědčení, ve skutečném světě mi však byla úplně k ničemu. Vážně jsem měla z mluvení strach, jako by se mnou ten druhý člověk nechtěl mluvit, ale celou dobu se mi posmívat a shazovat mě.

 

A pak se všechno změnilo...

Zlom nastal, když jsem se začala učit anglicky ne kvůli známkám nebo že mi to někdo jiný řekl, ale když jsem objevila něco, co mě bavilo natolik, že jsem si ani neuvědomovala, že se učím

To něco byl Harry Potter. Jako zapálený fanoušek jsem se nemohla dočkat, až vyjde šestý díl. Jakmile kniha vyšla, hned jsem si ji koupila v originále. Anglicky jsem moc neuměla, ale přesto jsem se vrhla do čtení. To, že mi to jde pomalu nebo rozumím každému druhému slovu, mě nemohlo zastavit. Byla to zábava a posedlost, která mi navíc otevřela oči.

Pomohla mi vidět angličtinu ne jako příležitost učitelů mě mučit, ale jako něco svým způsobem chytlavého a tajemného. Angličtina se pro mě stala rébusem, hádankou, kterou musím rozluštit, abych odhalila, co Harryho čeká v Princi dvojí krve. A kdo by neměl rád hádanky?

 

Navždycky jsem se nadchla...

A pak jsem najednou zjistila, že jsem se během čtení té knihy naučila mnohem víc a mnohem rychleji, než za celé roky hodin angličtiny ve škole. Začala jsem lépe rozumět, číst víc a víc v angličtině a nakonec i mluvit. A tyhle zpočátku drobné úspěchy ve mně probouzely čím dál větší nadšení a motivaci, která ani po několika letech nevyhasla. Právě naopak.

Porozhlédla jsem se po jiných "učitelích" a začala se učit od polyglotů. Ti už se totiž cizí jazyk plynule ovládat naučili a sdílejí s ostatními své know-how. A učím se od nich i nadále, jsou to totiž ti nejlepší učitelé.

Nakonec jsem to dokázala. Začala jsem angličtinu i učit (čímž jsem se sama naučila mnoho nového) a šla studovat anglistiku na vysokou školu. Nyní překládám z a do angličtiny a užívám si všech výhod a obzorů, které mi znalost tohoto krásného jazyka otevřela. 

Kdo jsem?

Jmenuji se Markéta. Jsem člověk mnoha zájmů, protože mě zkrátka baví něco se neustále učit, a angličtina mi k tomu skvěle slouží. Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Zbožňuju příběhy ve všech formách (ale především v knižní a filmové) a ráda objevuji jejich neskutečnou moc. Nikdy nepohrdnu dobrou kávou, kterou jsem se naučila pomocí alternativních metod připravovat doma. Relaxuji u své každodenní běžecké trasy a do uší si pouštím hudbu, audioknihu nebo jazykový kurz. Momentálně se po angličtině a ruštině snažím naučit francouzštinu (jsem tedy i French Hacker). Své jazykové znalosti vystavuji zkoušce při cestování (zatím) po Evropě.